Články říjen 2014

WC ve škole

Ke zpovědi přijde opilec, sedne si a nic neříká. Vedle farář ztratí trpělivost a lehce zakašle. Nic. Trochu víc zakašle. Zase nic. Začne tedy ťukat na stěnu, aby už se hříšník konečně projevil a něco řekl. Z druhé strany se ozve: ,,Ťukáš zbytečně, tady došel toaleťák.“ http://www.ftipy.com/vtipy-frnoukovate/zachod

Určitě jste to už zažili. Přijdete na WC a na zemi je načůráno. Většinou, když vejdu na toalety ve škole, tak jsou pomočené pisoáry i mísy. Proto jsme udělali krátký rozhovor s jednou paní uklizečkou, abychom věděli, jaký názor má na tento problém.

Jak často byvají záchody znečištěné?

Zaneřáděné bývají téměř pořád.

Proč si myslíte, že to žáci dělají?

Protože děti jsou divoké, spěchají a nemají čas se dívat, co se kolem nich děje.

Vyskytuje se tento problém jen na chlapeckých WC, nebo i na dívčích?

Je to téměř stejné, možná u dívek je nepořádek o něco větší.

Jak dlouho trvá, než to uklidíte?

Záleží na míře znečištění.

Je nějaké řešení, které by zpříjemnilo pobyt a usnadnilo úklid na toaletách?

Stačilo by, kdyby se každý otočil, jestli po sobě nenechal nepořádek.

Martin Němec

 

Kapr betůňkový

Asi před deseti lety si děda usmyslel, že si do svého betonového jezírka, tzv. „betůňky“, pořídí kapry. Radil se s jedním porybným, jak se o kapry starat:

„To víte, pane Skoupil, kapři, o to se člověk musí taky trochu starat. Já jim vždycky do rybníku navezu jedny kolečka hnoje, aby měli víc potravy.“

Děda si z porybného vzal příklad. Pořídil si kapry, aby jim přilepšil, navezl do betůňky rovnou dvoje kolečka hnoje. Kapři vzkvétali. Asi po týdnu se začaly ze dna betůňky uvolňovat podivné bubliny. A děda, celý šťastný, všude prohlašoval „Kapři prdijó!“ Po dalším týdnu, když už začali kapři plavat bříškem vzhůru, děda zvážněl. Shrábl kapry z hladiny a dal je babičce, ať je uvaří. Babička odmítla. Kapři byli tak

nasáklí hnojem, že nepřestali smrdět ani poté, co se několik dnů louhovali ve vodě.

O pár let později jsme betůňku s dědou čistili. Naspodu byla asi metr hluboká vrstva černého, silně zapáchajícího bahna, památka na kapry.

 

Betůňka – betonová jáma asi 5m široká, 7m dlouhá, 230 cm hluboká a plná vody.

Martin Skoupil

 

Noví lidé na naší škole

 

Jistě jste si všimli, že na naši školu přišli noví učitelé, dokonce i školník, proto jsme se zeptali všech nových posil na pár otázek.

Mgr. Alice Bídová – Co je podle vás nejlepší na naší škole? Určitě to, že je škola rozdělená na pavilony, a taky možnost jít o velké přestávce ven.

Mgr. Anna Dvorská (vrátila se po mateřské dovolené) – Jak se cítíte zpátky ve škole? Určitě se nenudím a práce mě velmi baví. Ale je vás dětí až moc…

Mgr. Lea Höchsmannová – Jak se cítíte v novém kolektivu? Přátelsky. A cítím pomoc ze strany učitelů.

Mgr. Ivana Rýznarová – Baví vás povolání učitelky? Ano, tato práce mě naplňuje. Mám ráda děti a těší mě, když udělají další pokrok.

Mgr. Barbora Říkovská – Paní učitelku se nám nepodařilo bohužel zastihnout.

Jiří Kuběna (školník) – Byl jste někdy školníkem? Ne, je to moje první školníkování. Ale práce mě velmi baví, je různorodá a jsem v dobrém kolektivu.

Adéla Weiserová a Markéta Kudličková