Projektový den Poznáváme region

V úterý 6. května proběhl na naší škole projektový den Poznáváme region. Na druhém stupni žáci pekli hanácká jídla, poznávali Horku, vyšívali, kreslili tradiční hanácké ornamenty, četli o Hané i v hanáčtině a psali vlastní texty inspirované naším okolím.

Ukázky žákovských textů:

GP Náklo

(fiktivní reportáž z Velké ceny formule 1 na Hané)

Vítám vás v Náklo GP. Jediná trať na zemi, kde je nářečí a velké kulturní dědictví. Formule jsou už na svých pozicích a čekáme, než červená světla zhasnou. Tato trať je 3 km dlouhá s hrbolatými úseky, protože silnice v Česku se neopravují. Na první rovince můžeme vidět obecní dům, kde se tymto nářečí mluví. Druhá rovinka vede do Lhoty, kde si musíme dát bacha, jestli tam neopravují silnice a … aha, já zapomněl, že o víkendech se nepracuje. Třetí rovinka je za ostrou zatáčkou a vede zpátky na Náklo.

Ale vraťme se zpátky k formulím, protože červená světla zhasínají a je odstartováno! Max V. na první pozici jede do první zatáčky, vedle něho Lando N. A pozooor! Kvůli velkému hrbolu obě auta a dvě další vyjela z tratě do mantinelů. Vyjíždíme do druhé rovinky a z ničeho nic na Alonsa v rádiu mluví hanácky! Ztratil pozornost přemýšlením a narazil do Lawsona, což skončilo velkým výbuchem ve druhé rovince! A bacha! Proč trať není dokončená??? Říkali, že bude rok zpátky dokončena, na první pozici Piastri vyjíždí do nedodělané tratě a všechny formule za ním taky!

V prvním kole se všechna auta právě vybourala a nic jiného nezmůžeme, než ukončit vysílání. Takže děkujeme za pôl kola z 61 v Náklo GP a doufáme, že piloti jsou zdraví.

D.J.

Nádherná Haná

Jak tak jdu po louce,

ach ta krásná Haná,

všichni myslí, jak je velká

avšak je tak malá.

Pak jdu kolem Moravy,

kde kvetou krásné olše,

o tak krásné Hané

se nezdá ani mouše.

Olomouc je centrem všeho,

tam Haná jen vzkvétá,

kde nad orlojem zvonícím

holubice létá.

Haná tu je se mnou stále,

bydlím tu dost dlouho,

Moraváků a Hanáků

je tu vskutku mnoho.

O Hané bych povídal

klidně další hodiny,

ale to je celkem nuda,

to už jsou jen dějiny.

V.M.

Bramborák

(smyšlená pověst z našeho kraje)

Na našem poli se každý rok objevují kameny i přesto, že je každý rok už od dob pra-pra-pra-prababičky vybíráme. Nikdo neví jak, nikdo neví proč, ale každý rok jen přibývají. Nejzvláštnější na tom je, že se vždy zjeví tam, kde jsme předchozí rok zasadili brambory. My nejsme s tímto problémem jediní, sousedé z obou stran i jejich sousedé mají stejný problém.

Začalo se spekulovat, proč by to tak mohlo být, jestli to někdo nebo něco nedělá záměrně. Začaly se šířit drby, že existuje nějaká zlá duše, která nám chce bránit v pěstování brambor, proto jsme ji pojmenovali Bramborák. Po začátku spekulací se nejen objevovalo víc kamenů, ale i víc škůdců. Lidé se pokusili ho i prosit, modlitby zněly jako: „Bramboráku, nech nás žít. Brambory nám nesmíš vzít“. Ale nic se nedělo.

Starší lidé předávali pověst mladým, kteří tomu nevěřili, nebo na to zapomněli. Takto pověsti o něm zůstaly minulostí. I dnes Bramborák řádí, ale nikomu se nechce kamení vybírat.

J.P.