Projektový den 30 let svobody

Je 21. srpna 1968 – půlnoc – je slyšet hukot letadel, řinčení tanků na dlažebních kostkách, v rozhlasu vysílá zvláštní relace o napadení našeho státu. Tak začal 12. listopadu projektový den, ve kterém žáci měli dostat odpovědi na otázky, co dělali lidé v ten den, jak žili v té době a jaká byla jejich situace v době normalizace.

Prošli společně s učiteli a studenty UP několika dílnami – v deskových hrách si vyzkoušeli, jaké je to stát ve frontě, co je podpultové zboží a jaké to je, když je někdo poslouchá a udá je.

V další dílně si zažili školu, která upřednostňuje děti komunistických funkcionářů, neučí přemýšlet, ale memorovat.

Jaká situace byla v kultuře, jak museli zpěváci dělat přehrávací zkoušky a jak někteří mohli účinkovat a někteří ne, zjišťovali žáci z písemných materiálů i z poslechu písní. Své názory prezentovali na názorové čáře.

Z příběhů skutečných lidí, kteří se rozhodli emigrovat, vytvářeli v další dílně živé obrazy, vžívali se do jejich osudů a hledali důvody jejich emigrace.

A najednou se ozve křik a zvonění – je revoluce, 17.listopad 1989. Téměř celá škola se sešla s transparenty, zvonky a klíči na demonstraci. Zazněla Modlitba pro Martu, promluvil zástupce studentů s důvody, proč žádat demisi vlády, všichni jsme si zazpívali Náměšť a naši i slovenskou státní hymnu.

Některým pamětníkům se zaleskla i slza v oku. Z hodnocení žáků vyplývá, že nejsilnější momenty zažívali v totalitní třídě a na demonstraci, kterou si podle síly zvuku hlasů, klíčů a zvonků užívali.

M. Valušková

Projektový den 30 LET SVOBODY

Možnost přidávání komentářů byla zrušena.